RID a DRID – nový základ bezpečné identifikace pacientů v českém zdravotnictví

Konec éry rodných čísel ve zdravotnictví

Rodná čísla byla po desítky let základem identifikace pacientů v českém zdravotnictví. Jejich výhoda – jednoduchost a jednoznačnost – je dnes zároveň jejich největším problémem. Rodné číslo obsahuje osobní informace (např. datum narození a pohlaví), je trvale neměnné a snadno zneužitelné. V éře digitalizace a kybernetických hrozeb představuje významové a veřejně dostupné rodné číslo zásadní riziko pro ochranu soukromí pacientů.

Další nevýhodou je, že rodná čísla nejsou udělována cizincům a novorozencům v reálném čase, což komplikuje jejich okamžitou identifikaci v elektronických systémech. Také technické limity – například vyčerpání kombinací pro určité ročníky – činí tento systém dlouhodobě neudržitelným.

Právě proto byl zaveden RID – náhodný, bezvýznamový identifikátor pacienta, který eliminuje zmíněná rizika, je bezpečný, anonymní a univerzálně použitelný ve všech elektronických systémech zdravotnictví.

Pozitivní výhled: Moderní zdravotnictví na dosah

Zavedení bezvýznamových identifikátorů přináší mnohem víc než jen legislativní změnu. Umožňuje vznik moderního, bezpečného a spolupracujícího systému zdravotní péče, kde se informace o pacientech sdílí mezi zařízeními efektivně, přesně a bezpečně a v jeho prospěch.

Díky RID bude možné masivnější propojení a výměna zdravotnické dokumentace. To v praxi znamená lepší informovanost o pacientech, méně duplicitních vyšetření, vyšší kvalitu péče a úsporu času i nákladů. Je důležité zdůraznit, že rodná čísla nejsou tímto krokem zrušena. I nadále zůstávají součástí některých procesů ve zdravotnictví a veřejné správě – například při komunikaci se základními registry nebo při ověřování identity. Zavedení RID neznamená okamžité nahrazení rodného čísla, ale jeho postupné vytlačení z vnitřní komunikace zdravotnických systémů.

Po přechodné období budou oba identifikační systémy fungovat paralelně, a to jak kvůli zajištění kompatibility, tak kvůli nutnosti navazujících legislativních a technologických úprav. V praxi to znamená, že informační systémy budou nadále znát a uchovávat rodná čísla, ale pro identifikaci pacienta v rámci elektronického zdravotnictví bude primárně používán RID jako hlavní identifikátor.

Co je RID a DRID?

RID (Resortní identifikátor pacienta) je jedinečný, desetimístný, bezvýznamový identifikátor sloužící výhradně pro účely elektronického zdravotnictví. Je generován náhodně a nelze z něj odvodit žádné osobní údaje. V systémech zcela nahrazuje rodné číslo.

DRID (Dočasný RID) je provizorní, alfanumerický identifikátor, který začíná písmenem „D“ a slouží pro označení pacienta v případech, kdy není možné přidělit trvalý RID – např. při příjmu neidentifikované osoby, výpadku sítě nebo v offline režimu poskytovatele zdravotjích služeb (ambulance, nemocnice).

Oba typy identifikátorů jsou spravovány Kmenovým registrem pacientů (KRP), centrálním registrem pod správou Ministerstva zdravotnictví.

Co je KRP a jak bude fungovat?

KRP – Kmenový registr pacientů je právě budovaný centrální registr, který slouží jako oficiální a jednotný zdroj základních údajů o pacientech v českém zdravotnictví. Bude zajišťovat:

• přidělování RID a DRID,

• vedení aktuálních údajů o pacientech – jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, kontakty, zdravotní pojištění, registrující lékař,

• napojení na státní registry (ROB, ISZR, CRP),

• možnost online i offline práce s pacienty v IS zdravotnických zařízení.

Kdo už RID používá? Dobrá zpráva pro praxi

Většina informačních systémů významných dodavatelů (např. nemocniční IS, ambulantní systémy, systémy zdravotních pojišťoven) již s RID pracuje na pozadí. Ve většině ordinací tak už systém RID technicky podporuje, aniž by to lékař musel aktivně řešit. V mnoha případech již dochází k automatickému načítání RID při příjmu pacienta nebo kontrole údajů.

Z pohledu běžného uživatele tak nejde o překážku, ale o transparentní modernizaci, která významně zvyšuje bezpečnost a umožňuje budoucí rozvoj elektronického zdravotnictví.

Proč bylo RID zavedeno?

Zavedení RID je klíčovou součástí strategie elektronizace zdravotnictví podle zákona č. 325/2021 Sb. Důvody jsou jasné:

• Zajištění ochrany osobních údajů (v souladu s GDPR),

• Plná náhrada rodných čísel ve zdravotnické dokumentaci,

• Jednoznačná identifikace i pro osoby bez RČ (novorozenci, cizinci),

• Propojení dokumentace mezi poskytovateli,

• Příprava na evropskou výměnu dat o pacientech (EHDS),

• Zajištění kontinuity údajů díky rodokmenu RID (vztah RID–DRID).

Jak to funguje v praxi?

Trvalý RID

RID je přidělen pacientovi při jeho zavedení do KRP – typicky porodnicí, ambulancí, nebo zdravotní pojišťovnou. Má přesně 10 číslic, je náhodně generován, nesmí se opakovat a splňuje předepsaná matematická pravidla (dělitelnost 13, ne 11).

DRID – dočasné řešení

Pokud nelze pacienta jednoznačně identifikovat (např. bezvědomí, offline režim, krizová situace), může PZS použít předem vygenerovaný DRID. Ten je následně propojen s RID, jakmile je pacienta možné ztotožnit. Všechny identifikátory zůstávají dohledatelné v tzv. rodokmenu RID.

Co to znamená pro lékaře a fyzioterapeuty?

Praktické výhody:

• Jednoznačná identifikace pacienta – bez závislosti na RČ

• Větší bezpečnost dokumentace – žádná osobní data v identifikátoru

• Propojení dat mezi zařízeními – důležitý krok k interoperabilitě

• Možnost pracovat i offline – díky DRID

• Snadnější orientace v historii pacienta
  

Připravenost softwaru:

Moderní informační systémy jsou již dnes technicky připojeny ke zdrojům MZČR a umožňují respektive budou umožňovat:

• automatické načítání RID při práci s pacientem,

• přidělení DRID a jeho pozdější propojení s RID,

• vyhledávání pacienta podle různých údajů (jméno, datum narození, doklad),

• přístup ke kontaktním údajům, pojištění, registrujícím lékařům apod.

Legislativa

Používání RID a DRID je závazně stanoveno:

• Zákonem č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví – § 2, § 13, § 23 aj.,

RID a DRID nejsou jen technickými identifikátory – jsou základem nové digitální infrastruktury zdravotnictví, která přináší praktické výhody pro lékaře, pacienty i celý systém. Jejich zavedení je sice zákonnou povinností, ale zároveň jde o funkční nástroj pro bezpečnou, rychlou a moderní zdravotní péči. Zdravotnické informační systémy kvalitních dodavatelů jsou již většinou připravené – a vy s nimi můžete jednoduše využít všechny výhody, které tento krok přináší.